ŠETRNÉ TEPLO DOMOVA
Principy inteligentního využívání energie v domácnosti jsou jednoduché: minimalizovat únik tepla, efektivně vytápět i ohřívat vodu a využívat úsporné spotřebiče. Ve starších domech se musíme soustředit především na zlepšení izolačních vlastností obvodových stěn, střechy, oken a podlah. Konkrétní postup závisí na stáří a typu domu.
TEPLO Z ÚSPORNÉHO KOTLE A SOLÁRNÍHO SYSTÉMU Nejvíce energie se v domácnosti spotřebuje na vytápění a ohřev vody. I v případě, že u staršího domu provedeme úsporná opatření, bez systému vytápění se neobejdeme. Volíme proto kotel s výkonem, který odpovídá tepelné ztrátě domu. Přednost dáváme kotlům na biomasu – automatické kotle na pelety poskytují komfort srovnatelný s plynem. Účinnost moderních kotlů převyšuje 90 %.[4] [6]
K ohřevu vody je optimální využít systém se slunečními kolektory, který v případě větší plochy kolektorů může sloužit i k přitápění – v případě slunečného podzimu umožní zkrátit topnou sezónu.
ÚSPORNÉ OSVĚTLENÍ K osvětlení místností využíváme výhradně úsporné zářivky nebo svítidla s LED diodami. Oproti klasickým žárovkám šetří 80 % elektřiny a přes vyšší pořizovací cenu jsou díky delší životnosti a nižší spotřebě ekonomicky výhodnější. Z tohoto důvodu bude výroba klasických žárovek v příštích letech v EU ukončena.[8]
VYSOCE USPORNÉ SPOTŘEBIČE Pračky, myčky nádobí a další elektrické spotřebiče pořizujeme ve třídě A, ledničku ve třídě A++ podle pravidel štítkování.[9]
IZOLACE STROPǓ Zhruba čtvrtina tepla uniká z budov střechou. Účinným opatřením omezení těchto tepelných ztrát je vyplnění dutin vy stropě izolačním materiálem.[3] V případě využití foukané izolace není třeba větších stavebních zásahů.
KLIMATIZACE Potřebu klimatizace lze eliminovat vhodnou konstrukcí domu. Na prevenci přehřívání budov za horkého počasí má vliv i chování obyvatel. V horkých dnech je vhodné větrat ráno, přes den pak využít možnosti zastínění.
DŮKLADNÁ IZOLACE ROZVODU TEPLÉ VODY Znatelných úspor můžeme dosáhnout iz
olací potrubí s teplou vodou a nádoby zásobníku.
OKNA S TROJSKLY Prostup tepla zasklením oken se podílí na tepelných ztrátách budov zhruba 10 %. Tuto položku lze významně snížit využitím oken s trojitým zasklením.

TĚSNĚNÍ OKEN A DVEŘÍ Zhruba 15 % tepla uniká z budov v důsledku nechtěného větrání zavřenými dveřmi a okny.[3] Utěsnění obvodu dveří a oken pomocí zafrézovaného nebo nalepovacího těsnění tuto ztrátu významně snížit.
IZOLACE OBVODOVÝCH ZDÍ Na prostup tepla obvodovými stěnami připadá zhruba třetina tepelné ztráty budovy.[3] Komplexní zateplení pláště budovy patří k poměrně nákladným ale zato účinným opatřením. V případě komplexního zateplování domu nemá smysl šetřit na tloušťce izolace.
IZOLACE PODLAH 15 % tepelných ztrát budovy uniká podlahou. Tento únik lze řešit při rekonstrukci podlah přidáním izolačního materiálu. Konkrétní řešení závisí na konstrukci podlahy.
REGULACE VYTÁPĚNÍ Celý systém vytápění by měl být optimálně navržen a regulován. Pozornost je třeba věnovat umístění a nastavení termostatu či správnému výběru a dimenzování oběhového čerpadla..[7]
Na provoz budov připadá v Evropské unii 40% celkové spotřeby energie a 36% emisí oxidu uhličitého.[1]
Obývané domy jsou z hlediska stáří i konstrukce velmi různorodé. Ale rodinný domek postavený ve třicátých i osmdesátých letech má s panelákem a předválečným bytovým domem jedno společné: všechny se obtížně a draze vytápějí. Nízká spotřeba energie na vytápění není prioritou ani u řady novostaveb.
Evropská direktiva o energetické náročnosti budov (Energy Performance in Buildings Directive) ukládá zlepšení energetických standardů pro novostavby i rekonstrukce a zavádí také štítkování domů podle spotřeby.[2]
Energii v domácnosti využíváme především k vytápění, ohřevu vody, vaření, provozu spotřebičů a osvětlení. Snižovat spotřebu můžeme díky využití řady úsporných opatření. Jejich cílem je zajistit příjemnou teplotu při současném snížení výdajů za vytápění a omezení emisí oxidu uhličitého.
K nejčastějším úsporným opatřením se řadí tepelná izolace stropů, podlah a stěn, vylepšení oken či výměna energeticky náročných spotřebičů za účinné. Některá opatření jsou levná nebo prakticky beznákladová, v jiných případech vyžadují vyšší investici a delší dobu návratnosti. K jejich financování lze v různých státech Evropské unie využít podpůrné mechanismy.
Více informací
www.buildup.eu – evropský portál o úsporách energie v budovách
www.iuses.eu – informace o využívání energie v budovách, dopravě a průmyslu
www.lowcarbon.co.uk – informace o možnostech omezování emisí skleníkových plynů v budovách
Zdroje informací
[1] Impact Assessment accompanying the proposal for a recast of the Energy Performance of Buildings Directive - SEC (2008) 2864.
www.eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=SEC:2008:2864:FIN:EN:PDF
[2] European Parliament and the Council of the European Union (2002) Energy Performance of Buildings Directive 2002/91/EC
[3] Eco Open Houses website (2010) - www.ecoopenhouses.org/media/Eco Open Houses brochure.pdf
[4] Energy Saving Trust (2009) - The Hot Guide to Heating Your Home Efficiently, London
[5] Energy Saving Trust website (2010) - www.energysavingtrust.org.uk/Home-improvements-and-products/Heating-and-...
[6] www.daviddarling.info/encyclopedia/P/AE_pellet_boiler.html
[7] Drives & Controls website (2010) - www.drives.co.uk/fullstory.asp?id=2567
[8] European Parliament and the Council of the European Union (2005) Ecodesign Directive 2005/32/EC
[9] European Parliament and the Council of the European Union (1992) Energy labelling of Domestic Appliances Directive 1992/75/EEC
© Energy Union. Images by WIP, Energy Union or iStockphoto

